"Těch pár minut..."

5. díl CDD/okolo Peloponésu

59. den CDD / úterý 18. 7. 2017  Skala - Sparta - Porto Kagio 

odjezd: 11:30 h                                                                                                                                                          trasa: 162 km      Apt. Psamathous                                                                                                                najeto celkem: 6 133 km z  Prahy  

Pokračování z 58. den CDD - Výlet na Kythiru

Ráno jako vymalované. Včerejší slejvák připomíná jen pár louží na silnici. Bohatá snídaně u stolečku na zahradě penzionu. Potíže s platební kartou, jinak spokojenost. 

Do Sparty zajedu odtud. Leží tak trochu bokem mé okružní jízdy Peloponésem, ale minout ji nemohu. Z dětství si ji nepamatuji, jméno z dějepisu samozřejmě ano. Vjíždím do klasického řeckého města z typických bílých pětipatrových kostek. Sedí pod hradbou vysokých hřebenů pohoří Taigetos (Ταΰγετος). Všechny ulice do praých úhlů. Hned chytnu páteřní třídu uprostřed s palmami. Na konci mě zastaví obrovský bronzový bojovník. Jenom jeho chodidlo je delší než moje ruka. Strach z něj nejde, spíš majestátnost, hrdost na své rodáky. Tu dokládá i nedaleký mramorový památník se jmény Olympijských vítězů všech dob, kteří se ve Spartě narodili. 

Za rohem vcházím do antického okrsku. Vstup 4 éčka - v pohodě. Areál je mi sympatický tím, že není moc velký a že se o něj, zdá se, nikdo moc nestará. Pár kamenných laviček, vyšlapané cestičky, pokroucené olivovníky a pinie, všdypřítomné cikády. A klid. Ukazatelé a mapky neruší. Dokonce je tu povoleno, jako už málokde, chodit mezi vykopávkami. Amfiteátr zpola zarostlý či neodhalený, o to víc působivý. Na jeho patě plno písmenek vyrytých do mramoru. Copak si asi tenkrát předávali? Posedím téměř sama na jednom z vyhřátých stupňů. Před sebou mám celé město.  

Ve Spartě už mě nic víc nezlákalo, vracím se k jihu. Pobřeží se dotknu  

Pokračování příště......