V Tolu umí česky :)

12.06.2025

5. díl CDD/okolo Peloponésu

56. den CDD / sobota 15. 7. 2017 - Tolo 5. den  

odjezd: -, pěšky                                                                                                                                                                  trasa:  - km nocleh: kemp Lido v Tolu 6/6                                                                                                    najeto celkem 5 614 km z  Prahy  

Dnes v poklidu zažívám včerejší nabitý den, pokračuji v "cupování" paty od ježčích bodlin, koupu se - prostě klasický údržbový a odpočinkový den. 

Po "O" si zajdu nakoupit, za celkem 5,90éček si nesu 2 jogurty (2,50), turecký, resp. řecký med (1,-), plátkoý sýr (2,20) a dvě cestovní minimáslíčka (0,20). Objevila jsem je v marketech a začala využívat. Velké máslo totiž tak rychle nespotřebuji a i v plastové krabičce hodně obalené novinami se v kufru rozteče. V noci nebo v lednici sice pak zase ztuhne, ale po pár dnech už to není moc k jídlu.

Před pekárnou strnu - na tabuli ČESKY psaná nabídka: "CHLEBA, SÝROVÝ ZÁVIN, VÁNOČKA...".  Potěšilo mě to, jdu dovnitř. Dříve tam prý pracovala Češka :). Dám jim utržit, ale jsem v Řecku, takže si pro dobrou náladu kupuji sladký "kulurák" (kulatá cukrovaná kobliha s dírou uprostřed). 

VEČER si jdu konečně projít městečko, kde pobývám už téměř týden. Přeplněné krámky, ale kupovat není co, suvenýry nevkusné, škoda. Cestou na hlavní třídě vypli proud, tma jak v ranci, většina honem zavírala. V jedné z mála otevřených taveren si na terase nad mořem dopřeji výbornou večeři. Tentokrát v italském duchu - špagety Napolitana za 6 éček. Pro mě akorát porce. Za dobu putování jsem si vyzkoušela, že v restauracích nemohu objednávat hlavní jídla. Jsou na mě moc velká, tudíž buď nedojídám (a to vyjde dost draho)  nebo si mohu brát s sebou, ale z krabičky už to není ono. Kromě toho často neodhadnu co se na talíři může objevit, ne všude mají obrázky. A i když ráda experimentuji, snažím se vybírat podle okamžité chuti.  Zajímavé, že i typické řecké speciality jako suvláky, ryby, choriatiki salata a další připravují různě i s jinou oblohou. Zato skoro skoro všude dávají 3 přílohy, a to frity, rýži a pitu. A ty už se mi také obehrály.  Jejich hranolky mi většinou moc "nejedou" (bývají tlusté a měkké), beru za vděk nejlépe rýži. Naučula jsem se tedy vybírat z předkrmů (teplých i studených) a je to ideální! Jednak tam bývá prakticky tatáž nabídka jako v jídlech hlavních a když, mohu při menších porcích kombinovat více jídel, salát nebo chod přidat - moučník.  Náramně mi to tak vyhovuje a sním všechno :). Nějak jsem se zamyslela.... a mám prázdný talíř :)). 

Výhled na ztemnělé moře s ostrůvkem uprostřed bohužel zde hrající kýčovitě všemi barvami (rozuměj světýlky) jako cukrkandle na pouti, tentokrát moc neprožívám. Lepší je rodinka u stolu vedle mě pobíhající kolem mimina v kočárku a druhou starší holčičkou... 

Poznámka: na začátku videa dobová černobílá fotografie naší rodiny (šedesátá léta) :);  

Pokračování příště......